Nataša Gollová (27. 2. 1912 – 29. 10. 1988) – česká herečka, jedna z největších hvězd československého předválečného filmu. Vlastním jménem byla Nataša Hodáčová, pseudonym Gollová si zvolila po svém dědečkovi. Vrcholné období prožívala v třicátých letech a v první polovině let čtyřicátých minulého století. Nezapomenutelné role ztvárnila například ve filmech Roztomilý člověk, Kristián, Eva tropí hlouposti nebo Hotel Modrá hvězda.
Nataša Gollová se narodila v zámožné rodině v Brně. Její otec František Xaver Hodáč byl významný prvorepublikový politik, publicista a profesor na Českém vysokém učení technickém v Praze. Po absolvování gymnázia nastoupila, tehdy ještě Nataša Hodáčová, na Filosofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Divadlo ji lákalo od mládí. Na prknech, které znamenají svět, se s ochotníky objevovala už jako dítě. Zájem ji přivedl až k soukromému studiu herectví a scénického tance. Nataša Gollová byla také neobyčejně jazykové nadaná a dokázala se domluvit anglicky, francouzsky, německy i rusky. Po angažmá v divadlech v Brně a na Slovensku prošla také několika pražskými scénami (bylo mezi nimi například Městské divadlo na Královských Vinohradech).
Ve filmu se poprvé objevila ve svých dvaceti letech, když ji režisér Martin Frič nabídl menší roli v komedii Kantor Ideál (1932). Po dalších méně významných úlohách došlo ke zvratu až v roce 1939, kdy ji režisér Miroslav Cikán obsadil do jedné z hlavních rolí komedie Příklady táhnou. Fričův filmový hit Eva tropí hlouposti (1939) už Gollová pojala jako exhibici, v níž mohla naplno rozvinout své vrozené komediální vlohy a po profesní stránce být rovnocennou partnerkou Oldřicha Nového. Po jeho boku ztvárnila nezapomenutelné role i v dalších Fričových filmech: Kristián (1939), Hotel modrá hvězda (1941) a Roztomilý člověk (1941). Nataša Gollová byla zrozena pro komedii. Většina jejich vážnějších rolí, až snad na výjimky, jakou byla například Vávrova Pohádka máje (1940) se Svatoplukem Benešem, přílišné popularity nedosáhla.
Poválečná doba pro herečku znamenala těžké období. Byla podezírána ze spolupráce s nacisty a vinohradské divadlo ji odmítlo zaměstnat. Důvodem byla nejspíš účast Gollové v německé komedii Vrať se ke mně zpátky (Komm zu mir zurück, 1944), a také vztah s Němcem Willy Sohnelem, který měl za války na starosti barrandovské ateliéry.
Postupem času se situace zlepšila a Gollová se vrátila na divadelní prkna i do filmu. Připomněla se rolí Sirael ve Fričově a Werichově komedii Císařův pekař a Pekařův císař (1951). Jednu z hlavních rolí pak ztvárnila ve filmu Drahé tety a já (1974), který režíroval Zdeněk Podskalský. V různých filmech se objevovala až do roku 1984, další významnější role však už nepřišla. Nataša Gollová byla pohřbena na pražském Vyšehradském hřbitově.
Z naší nabídky vybíráme:
