Karel Kramář (27. 12. 1860 – 26. 5. 1937) – první ministerský předseda nově založené Československé republiky, předtím člen protirakouského odboje, právník. Byl předsedou strany Československá národní demokracie. V lednu 1919 přežil pokus o atentát. Kramářovu politiku lze charakterizovat jako národní.
Karel Kramář se narodil v rodině stavitele ve Vysokém nad Jizerou. Díky silnému finančnímu zázemí mohl v poklidu vystudovat práva (Právnická fakulta UK) a později se věnovat politice, která byla zároveň jeho zálibou. Cílevědomost a ctižádostivost mu nikdy nebyla cizí, takže o směru, kterým se bude ubírat jeho kariéra, měl jasno už v mládí. Vzdělání si rozšířil studiem v zahraničí: ve Vídni se zabýval vývojem rakouského státního práva, národním hospodářstvím v Berlíně a v Paříži studoval politické vědy. Byl výborně jazykově vybavený, domluvil se německy, francouzsky, rusky i anglicky.
Spolu s Tomášem G. Masarykem se v roce 1889 podílel na založení České strany lidové – realistické, ale už o rok později vstoupil do Národní strany svobodomyslné, jejíž členové si říkali Mladočeši. Za ně pak kandidoval do Říšského sněmu a ve volbách v roce 1891 skutečně získal poslanecký mandát. V Říšské radě pak působil až do vypuknutí světové války. Díky vzdělání i průbojnosti se postupně stával jednou z nejvýraznějších postav české politické scény, která se stále více vymezovala proti rakouské monarchii. V roce 1890 se Kramář vydal do Ruska, kde potkal svoji osudovou lásku Naděždu Abrikosovovou. Ta byla ovšem vdaná a než došlo k rozvodu a mohli tak konečně uzavřít sňatek, uběhlo deset let. Rusko si Kramář zamiloval a viděl v něm mocného slovanského spojence vůči Rakousku. Když se v Petrohradě chopili moci bolševici, zasazoval se za mezinárodní intervenci proti nim a zároveň všemožně podporoval ruskou emigraci.
Krátce po vzniku Československa se Karel Kramář stal jeho prvním ministerským předsedou (zvolen 14. listopadu 1918). Jeho premiérská kariéra byla však velmi krátká, skončila už v lednu 1919. Ve stejném roce na něj byl spáchán atentát, život mu zachránila náprsní taška, která zastavila vystřelený projektil.
Je známo, že vztahy s prezidentem Masarykem ani Edwardem Benešem příliš dobré neměl, Kramářově vile se proto říkalo "vzdorohrad". V roce 1934 se stal předsedou národně orientované strany Národní sjednocení, která vznikla sloučením Československé národní demokracie, Národní ligy a Národní fronty. Karel Kramář zemřel v roce 1937, pochován byl v hrobce pravoslavného Chrámu Zesnutí přesvaté Bohorodice na Olšanských hřbitovech, vedle své ženy Naděždy.
Z naší nabídky vybíráme:
