DUŠAN SAMUEL JURKOVIČ
Dušan Samo Jurkovič byl výrazným představitelem naší secesní
architektury. Vytvořil velice osobitý "národní styl", výrazně
ovlivněný lidovou architekturou. Inspiraci hledal i u anglického
hnutí Arts and Crafts. Proslul především svými zcela originálními
stavbami na beskydských Pustevnách. Chatou Maměnka, horskou útulnou
na Radhošti, stavbami v Luhačovicích (Jurkovičův lázeňský dům,
lázeňský dům Jestřebí, plovárna), budovou Občanské záložny ve
Vsetíně, obytnými nájemními domy ve Dvořákově ulici v Brně,
restaurací Peklo v Novém Městě nad Metují i rodinným domem v
Praze-Bubenči, ve Slavíčkově ulici. Je také autorem monumentální
mohyly a mauzolea Milána Rastislava Štefánika na Bradle.
BÁSNÍK DŘEVA
Dušan Jurkovič se narodil 23. srpna se
v Turej Lúke u Myjavy jako páté ze šesti dětí tamního notáře Jiřího
Jurkoviče a jeho manželky Emílie. V letech 1884-88 Jurkovič
studoval na Státní uměleckoprůmyslové škole ve Vídni
(K. K. Staatsgewerbeschule)
odbor
stavitelský v oddělení profesora Rudolfa Feldschareka; ředitelem
školy byl Camillo Sitte. Po návratu do Martina spolupracoval
s lidovými tesaři z Oravy u stavitele Bully. Poté odešel pracovat na
Vsetín, kde u stavitele Michala Urbánka studoval valašské lidové
stavby. S Michalem Urbánkem navrhoval valašskou dědinu a další
folklórní stavby pro národopisnou výstavu v Praze. Od r. 1896
působil Dušan Jurkovič jako samostatný architekt v Brně. Roku 1901
odchází pracovat do Luhačovič kde udělal první měření a plány lázeňských staveb, které se realizovaly
hlavně v letech 1902 a 1930. Za 1. světové války realizoval
řadu vojenských hřbitovů v lidovém stylu v polské Haliči.
Po vzniku Československé republiky se
vrátil na Slovensko a usadil se v Bratislavě. Roku 1919 se
stal přednostou Památkového úřadu v Bratislavě.
V květnu byl pověřen přípravou
slavnosti a pohřbu generála dr. Milana Rastislava Štefánika na
Bradle. V roce 1925 při příležitosti mezinárodní výstavy moderního
dekorativního a užitkového umění v Paříži získal diplom ministra
obchodu, průmyslu, pošt a telegrafu Francouzské republiky a zlatou
medaili 1. třídy za architekturu; stal se čestným členem Klubu za
Zlatou Prahu. Byl jmenován čestným členem Kruhu přátel Nezávislé
jednoty československých legionářů (za zásluhy o věc národní) a stal
se čestným členem Masarykovy Akademie práce. Universita J. A.
Komenského v Bratislavě mu udělila čestný doktorát filozofie a stal
se čestným členem Umělecké besedy v Praze. V letech po rozbití ČSR a
v době druhé světové války aktivně podporoval účast svých synů v
protifašistickém odboji. Zemřel 21. prosince 1947 v Bratislavě. In
memoriam mu byl udělen Řád Slovenského národního povstání I. třídy a
Řád T. G. Masaryka I. třídy za vynikající zásluhy o demokracii a
lidská práva.
Významná část díla Dušana Jurkoviče zůstala do dnešního dne
nerealizována. Ať již jde o novou kolonádu v Luhačovicích, budovu
kasína a další lázeňské objekty nebo o nerealizovaný návrh rozhledny
v Brňově a portálu ve slovanském stylu. Tyto práce se staly hlavní
předlohou pro výtvarný návrh nové zlaté a stříbrné medaile vydané k
60. výročí úmrtí Dušana Jurkoviče.
Z naší nabídky vybíráme:
