Jaroslav Hašek

Pamětní medaile
Autor: ak. soch. Michal Vitanovský
Rytec Lubomír Lietava

průměr: 50 mm, hmotnost: 42 g
ryzost: 999/1000 Ag
hrana: hladká
limit : 1000 ks
emise : únor 2008

	Cena :

 

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války - 1921-1923, nejvýznamnější dílo Jaroslava Haška čtyřdílný humoristický román přeložený do 54 jazyků, několikrát zfilmovaný i zdramatizovaný. Román je mnoha lidmi spojován s ilustracemi Josefa Lady. Figuru Švejka nevytvořil podle určité své představy, ale podle návodu Jaroslava Haška. Namaloval postavu Švejka, jak si zapaluje dýmku uprostřed letících granátů a kulí, vybuchujících šrapnelů. Dobromyslný obličej, klidný výraz, z něhož je patrno, že má "za ušima", ale dle potřeby dovede dělat hloupého. Hlavním rysem Švejka je ironie. Kdo má zdravý rozum nemůže brát vážně jeho "poctivost" a "vlasteneckou" horlivost sloužit v rakouské armádě. Jeho ironie je však zakryta groteskní maskou. Ironické a groteskní charakteristice Švejka odpovídá i jeho chování. Tím, že až příliš horlivě vykonává příkazy a rozkazy, dovádí je ad absurdnum a odhaluje tím vlastně bezduchost a nesmyslnost militarismu. Groteskní blbost je zrcadlem blbosti mocenského systému. Švejk se stal jedním z českých národních mýtů.

prameny: www.spisovatele.cz

 

 

 

 

 

 

 

 

  

Jaroslav Hašek (24. 4. 1883 – 3. 1. 1923) – český spisovatel a novinář. Autor světově známé knihy Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Jaroslav Hašek se narodil v rodině středoškolského suplenta, který se později stal bankovním úředníkem. Na gymnáziu byl v primě jeho třídním profesorem Alois Jirásek, jehož ovšem Hašek v lásce příliš neměl. Za účast na politické demonstraci byl ze školy vyloučen, a tak se šel učit drogistou. Odmaturoval na pražské Českoslovanské obchodní akademii a nastoupil jako bankovní úředník v bance Slavia. Suché úřednické povolání však jeho bohémské srdce uspokojit nemohlo. Haškovým pracovištěm se staly zakouřené pražské lokály a kabarety, kde vznikaly jeho první satiry a humorné příběhy. V roce 1908 se stal redaktorem časopisu Svět zvířat. Články, ke zděšení odborné veřejnosti, pojal velmi svérázně: psal například o zvířatech, která vůbec neexistují, nebo se až vědeckým způsobem zabýval hudebním nadáním psů. U podobných mystifikací se Hašek určitě náramně bavil, zaměstnavatel však zřejmě smysl pro humor postrádal a budoucího spisovatele na hodinu propustil.

Svět zvířat ale nebyl jediný. Hašek přispíval do Českého slova, Čechoslovanu, Pochodně a Humoristických listů.

V roce 1911 založil Stranu mírného pokroku v mezích zákona a sám sebe vyhlásil za kandidáta. Tato další mystifikace byla parodií na tehdejší politické poměry.

Ve válečném roce 1915 narukoval na východní frontu, kde se nechal zajmout a následujícího roku se přihlásil do československých legií, později do Rudé armády.

Domů se vrátil v roce 1920 a brzy se pustil do velkolepého románu o vojákovi Švejkovi. Vytvořil postavu přihlouplého, ale zároveň mazaného a dobrosrdečného chlapíka, který příkazy nadřízených plní s absurdní důsledností a nastavuje tak zrcadlo celému, v podstatě stejně hloupému systému. Sama osoba Josefa Švejka byla ovšem staršího data. Objevila se už ve sbírce Dobrý voják Švejk a jiné podivné historky v roce 1912. Kniha Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války byla přeložena do více než padesáti jazyků a stala se předlohou pro několikerá filmová zpracování.

Jaroslav Hašek zemřel po těžké nemoci v nedožitých čtyřiceti letech v Lipnici nad Sázavou. Na jeho špatném zdravotním stavu se nepodepsala jen náklonnost k alkoholu, ale i strádání v době první světové války.