Národní banka Československá (NBČS) – v období první československé republiky plnila funkci státní centrální banky.
Ustavena byla valnou hromadou 21. března 1926, vykonávat dohled nad národní měnou začala od 1. dubna téhož roku.
Národní banka Československá navázala na činnost Bankovního úřadu při ministerstvu financí, který do té doby spravoval státní účty a peněžní oběh. Zřízení nové finanční instituce s emisním právem vyplynulo ze snah o vytvoření banky nezávislé na státu. V roce 1929 přistoupila NBČS ke zlatému standardu, tedy ke krytí měny zlatem. O sedm let později už měla 34 filiálek a 134 poboček po celé republice.
Za německé okupace (1939 – 1945) se peněžní ústav jmenoval Národní banka pro Čechy a Moravu, oddělené Slovensko mělo svoji Slovenskou národní banku.
K obnově sice došlo hned po osvobození v roce 1945, skutečnou nezávislost si však banka udržela pouze tři roky, do změny politického systému. V roce 1950 byla NBČS opět zrušena a její funkci převzala Státní banka československá (SBČ). Ta se pak po ukončení činnosti zavedených komerčních bank stala jedinou emisní a obchodní bankou v komunisty řízeném socialistickém Československu.
Funkci svrchované centrální banky začala SBČ plnit od 1. ledna 1990, když běžné bankovní služby převzaly soukromé komerční peněžní ústavy. Po vzniku samostatné České republiky a měnové odluce (1993) SBČ nahradila Česká národní banka.
Z naší nabídky vybíráme:
