Medaile Rabí Jehuda Löw

Pamětní medaile z ryzího zlata.
Autor Jiří Věneček
Rytec Lubomír Lietava
Ražba: Česká mincovna

průměr: 28 mm, hmotnost: 15.56 g
ryzost: 999,9/1000 Au
hrana: hladká, číslovaná
limit : 600 ks číslovaných
emise : červen 2009

	Cena :

Možná Vás zaujme:
- 400 let úmrtí Rabí Jehuda Löw

Na místě nejstarší pražské židovské modlitebny dnes stojí Španělská synagoga.

Pohled do Španělské synagogy v Praze

Rabbi Jehuda Löw
Za panování císaře Rudolfa II., který byl velkým ctitelem alchymie a astrologie, žil v Praze též proslulý RABBI JEHUDA LÖW BEN BÉZALEL. Nejprve působil jako zemský rabbi a školský rektor v Mikulově, potom přešel na 11 let do Prahy, později do Poznaně a nakonec se zase vrátil do Prahy, kde se stal vrchním rabbim a tento úřad zastával až do své smrti 22.08.1609.

Dožil se 89 let. Je pohřben na Starém židovském hřbitově. Říká se, že na jeho hrob kladli židé odedávna kamínky, jako na hroby svých známých a vyslovovali svá přání, aby je rabbi vyslyšel.

Rabbi Löw bydlel v Široké ulici Židovského města. Jeho dům měl nad dveřmi vytesán znak lva a hrozen vína na znamení, že pochází z rodu Áronova.

Rabbi Jehuda Löw byl všeobecně proslulý svými znalostmi bible, talmudu, kabbaly, staré hebrejštiny, ale též hvězdářství, počtářství, mechaniky a fyziky. Navštěvovali ho tak slavní lidé jako např. Tycho Brahe. Protože byl nejen velkým učencem, ale byly mu též přisuzovány i nadpřirozené síly, pozval si ho k sobě na Pražský Hrad 16.2.1592 sám císař Rudolf II. a měl s ním dlouhou rozmluvu. Její obsah nám však zůstal utajen.

S postavou rabbiho Löwa je spojena řada legend, z nichž nejznámější je legenda o Golemovi. Golemem židovská mystika rozumí oživenou sochu. Socha neměla vlastní vůli, pouze plnila příkazy svého pána. K jejímu oživení sloužil šém – pergamen, na němž byla napsána magická slova. Pražského Golema údajně stvořil rabi Löw, aby ochránil židovské ghetto proti útokům křesťanů. Golem sloužil, uklízel a obstarával všechny těžké domácí práce. Nikdy neměl žízeň ani hlad a nepotřeboval odpočívat.

Slovo golem se objevuje již v bibli, v šestnáctém verši 139. žalmu, kde má význam (ve starohebrejštině) „zárodek“, „embryo“. Židovští učenci soudí, že je to označení pro prvního člověka, Adama, ve chvíli, kdy Bůh stvořil jeho tělo, ale dosud do něj nevdechl božskou duši. Také se tak označovaly beztvaré věci, které dosud nezískaly konkrétní podobu.

 

Španělská synagoga v Praze, 1868-1893,
vnitřní výzdoba A. Baum a B. Münzberger