Vladimír Remek – (narozen 26. září 1948) – první československý kosmonaut. Po SSSR a USA se Československo díky němu stalo třetí zemí světa, jejíž občan byl vynesen na oběžnou dráhu Země.
Vladimír Remek se narodil v Českých Budějovicích. Jeho otec byl Slovák, rodák ze Žiliny, který působil jako generál letectva Československé lidové armády. Matka pocházela z Českých Budějovic.
V roce 1966 Remek odmaturoval na střední škole v Čáslavi a nastoupil do Vyššího leteckého učiliště v Košicích, kde létal na cvičných proudových letadlech L – 29 Delfín. V roce 1970 nastoupil jako stíhací pilot k leteckému útvaru v Českých Budějovicích. O dva roky později zahájil studium na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě a brzy po jejím absolvování se v roce 1976 zařadil mezi pětadvacet vybraných kandidátů pro let do vesmíru. Ten se měl uskutečnit jako první v programu Interkosmos. Do užšího výběru se Remek zařadil spolu s vojenskými letci Ladislavem Klímou, Michalem Vondrouškem a Oldřichem Pelčákem. K závěrečnému výcviku byly po testech v Hvězdném městečku u Moskvy nakonec nominovány česko-ruské dvojice Remek s Gubarevem a Pelčák s Rukavišnikovem. V únoru 1978 přišlo z Prahy rozhodnutí, že za československou stranu se na oběžnou dráhu podívá Vladimír Remek. Velitelem letu byl Alexej Gubarev.
Nosná raketa vynesla kosmickou loď Sojuz 28 na orbit 2. března 1978 z kazašského kosmodromu Bajkonur. Brzy nato se loď připojila k orbitálnímu komplexu Saljut, kde kosmonauti strávili osm dnů ve společnosti základní posádky, kterou tvořili Jurij Romaněnko a Georgij Grečko. Na zemi se Remek s Gubarevem vrátili 10. března 1978.
Československý kosmonaut se okamžitě stal celebritou a už 27. dubna 1978 obdržel státní vyznamenání Hrdina ČSSR. Za pomoci Karla Richtera napsal v roce 1979 knihu Pod námi planeta Země. Ve stejném roce pak vyšel další knižní titul Splněné naděje, pod níž je Remek autorsky podepsán společně s Alexejem Gubarevem.
V letech 1978 až 1985 působil Vladimír Remek ve výzkumném vojenském pracovišti v Praze – Kbelích, poté absolvoval Vojenskou akademii Generálního štábu SSSR v Moskvě, kterou ukončil v roce 1988. Krátce byl zaměstnán jako vojenský pilot ČSLA, v letech 1990 až 1995 působil jako ředitel Vojenského muzea letectví a kosmonautiky v Praze. V roce 1995 opustil armádu a angažoval se v obchodních firmách zaměřených na ruský trh. V červnu 2004 se stal poslancem Evropského parlamentu jako nezávislý kandidát za KSČM.
Z naší nabídky vybíráme:
