r.1974 100. výročí narození básníka Jána Jesenského

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 50 Kčs
Autor Jaroslav Štursa

průměr: 31 mm
hmotnost: 13 g
ryzost: 700/1000 Ag
 

provedení Proof - náklad 5000 ks Pouze v sadě mincí

1970 - 1993 Sada 39 mincí   -		Proof :
1954 - 1993 Sada 80 mincí   -		Proof :

- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Ján Jesenský (27. 12. 1566 – 21. 6. 1621) – lékař, humanista a filozof slovenského původu. Jeden ze sedmadvaceti šlechticů popravených na Staroměstském náměstí.

Ján Jesenský, známý též jako Jessenius, se narodil ve Vratislavi, jeho rod ale pocházel ze středoslovenského Turce. Jeho výrazný talent se projevoval už v dětství, v pouhých šestnácti letech zahájil studium medicíny a filozofie v německém Wittenbergu, pak pokračoval na univerzitách v Lipsku a italské Padově. V srpnu 1591 tam obhájil doktorát z medicíny (spis O onemocnění žluči při třídenní zimnici) a filozofie (poměrně radikální práce O nároku lidu na odpor proti tyranům). Kvůli evangelickému vyznání mu však katolická padovská univerzita titul neudělila, na doporučení profesorů ho však získal v Praze. Po návratu do rodné Vratislavi si otevřel lékařskou praxi a brzy se stal vyhlášeným odborníkem. Věhlas mu otevřel cestu mezi tehdejší společenskou elitu: brzy se stal osobním lékařem saského kurfiřta v Drážďanech. V roce 1594 se znovu objevil na univerzitě ve Wittenbergu, kde získal profesuru chirurgie a anatomie a stal se děkanem lékařské fakulty. V roce 1597 byl dokonce zvolen rektorem tohoto významného vysokého učení.

O tři roky později přijel Jesenius do Prahy, aby tam navštívil svého přítele, astronoma Tychona de Brahe. V Rečkově koleji uskutečnil na těle popraveného muže první veřejnou pitvu v českých zemích. To vyvolalo velice rozporuplné reakce. Odborná veřejnost byla nadšená, ta laická dávala najevo pohoršení. O pitvě vydal později na wittenbergské univerzitě spis pod názvem Pražská anatomie.

V roce 1602 se Jessenius na žádost císaře Rudolfa II. přestěhoval do Prahy. Věnoval se vědecké i pedagogické činnosti a později se stal osobním lékařem Rudolfova bratra a pozdějšího císaře Matyáše. Následovalo období cest po různých místech Evropy, aby se v roce 1617 definitivně usadil v Praze.

Jako významná osobnost byl zvolen rektorem Karlovy univerzity, které v době úpadku hodlal navrátit bývalou slávu. Karolinum tehdy představovalo významné centrum protihabsburského odporu a Jessenius jako protestant, patřil k jeho hlavním představitelům. To mu po bitvě na Bílé hoře vítězná katolická strana neodpustila. Věhlasný lékař a politik byl vsazen do vězení, podroben výslechu a společně s dalšími šestadvaceti českými pány odsouzen k trestu smrti. Jeho sťatá hlava byla na výstrahu, spolu s dalšími jedenácti, pověšena na Staroměstské mostecké věži, kde údajně setrvala deset let.