r.1982 150. výročí zahájení provozu koněspřežné železnice České Budějovice - Linec

Pamětní stříbrná mince v hodnotě 100 Kčs
Autor Ladislav Kozák

průměr: 29 mm
hmotnost: 9 g
ryzost: 500/1000 Ag
 

provedení Proof - náklad 4600 ks

		Proof :
		b.k. :
1970 - 1993 Sada 39 mincí   -		Proof :
1954 - 1993 Sada 80 mincí   -		Proof :

- Stavy českých pamětních mincí po demonetizaci 2004

Koněspřežná železnice České Budějovice - Linec - první koněspřežná dráha v kontinentální Evropě. Jejím hlavním účelem byla doprava soli z Rakouska do Čech.

S nápadem zbudovat železnici, která by spojila dunajskou a vltavskou říční cestu, přišel v roce 1808 František Josef Gerstner. Jako vědecký ředitel České hydrotechnické privátní společnosti, která se zabývala možností výstavby průplavu mezi oběma řekami, viděl v pozemní dráze schůdnější možnost. K zahájení výstavby však došlo až v roce 1825. Realizace projektu se jako stavbyvedoucí ujal Gerstnerův syn, stavitel a profesor na vídeňské polytechnice František Antonín Gerstner. První úsek mezi Českými Budějovicemi a Leopoldschlagem byl zkušebně zprovozněn v září 1827. O rok později začala tato část dráhy sloužit pro nákladní a posléze i veřejnou dopravu. Stavba se však prodražovala, a tak vedení C. K. první privilegované železniční společnosti, která projekt realizovala, chtěla další úseky stavit levněji. Zároveň propustila F. A. Gerstnera, jemuž dávala za vinu zvýšené náklady. Dohled nad výstavbou převzal železniční inženýr Matyáš Schönerer. Pod tlakem zaměstnavatele upustil kvůli úsporám od původních Gerstnerových plánů, což se však projevilo v kvalitě dráhy. Prvního srpna 1832 byla slavnostně zprovozněna celá trať České Budějovice - Linec. V té době však byl koňský železniční provoz morálně zastaralý, neboť v Anglii i v Americe se už proháněly vlaky tažené parními lokomotivami. Společnost Západní dráhy císařovny Alžběty, která celou trať od roku 1857 provozovala, přistoupila koncem šedesátých a začátkem sedmdesátých let k její přestavbě na parní provoz. Tehdy se naplno ukázalo, jak předvídavá byla Gerstnerova vize. Úsek jím postavený nebylo třeba téměř vůbec upravovat, avšak zbytek dráhy byl pro lokomotivní provoz (i kvůli malým poloměrům zatáček) nepoužitelný. V roce 1971 byla česká část koněspřežné železnice prohlášena za národní kulturní památku.