Novinky v nabídce.

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU

Ze světa kovových známek (12) Hrací známky II.
Hrací a reklamní známky výrobců výherních automatů tvoří další etapu v historii českých účelových známek, jež byly spojené se zábavou.

Již na sklonku éry Rakouska- Uherska se v restaurantech objevovaly první výherní automaty - import amerických, anglických a německých modelů. Poměrně u nás rozšířený a snad i domácími výrobci kopírovaný byl německý výherní automat Bajazoo, na kterém výše výhry záležela na obratnosti hráče1. Zde uvedená známka (obr. 1) je přisuzována berlínskému výrobci automatů Bajazzo firmě Giese & Co. Berlin. (Menzel 2005: 96).

Po první světové válce se i u nás rozběhla výroba rozličných automatů, hrací nevyjímaje. Centrum výroby bylo v Semilech, kde od poloviny dvacátých let XX. století působilo několik výrobců. První hrací automat v Čechách sestavila firma Josef Mach Semily, jež výherní automaty nejen vyráběla, ale také je v okolních pohostinských podnicích i provozovala, na což jako první v Semilech měla od roku 1926 licenci. Vyráběla hrací automaty s názvy Forma, Mars a Xylotyp a kopie německých nevýherních automatů. S výrobou výherních automatů skončila před druhou světovou válkou. Další tři semilské výrobce výherních automatů připomínají jejich výrobky.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2013

DRUHÁ MĚNOVÁ REFORMA Peníze v poválečném Československu
Československá exilová vláda v Londýně se už od počátku čtyřicátých let intenzivně zabývala otázkou obnovy válkou poškozeného hospodářství.

Ministr financí Ladislav Feierabend zprvu prosazoval myšlenku exilové Národní banky Československé, která však narazila u presidenta Beneše. Při ministerstvu financí tak nakonec jen vznikl měnový a bankovní odbor pod vedením Jana Viktora Mládka.

Záhy po zřízení vypracovává Bankovní odbor ministerstva financí plán ke stabilizaci hospodářství a obnově měny. Jeho součástí je i zakázka na výrobu zatímních státovek1. 5. června 1942 vláda schválila návrhy a odsouhlasila smlouvu s třemi britskými cedulovými tiskárnami na dodávku sedmi nominálních hodnot nových papírových platidel. Výroba státovek po 5 a 10 Kč byla svěřena společnosti Thomas de la Rue, Waterlow & Sons tiskla 20 a 50 Kč a Branbury Wilkinson & Co státovky po 100, 500 a 1000 Kč. Dohromady se vytisklo na 376 150 000 kusů státovek tzv. londýnské emise v nominální hodnotě 24,8 mld. Kč. V roce 1944 se následně ministerstvo financí dohodlo se společností Thomas de la Rue na tisku dalších 200 milionů kusů kolků2, které byly určeny k přetištění stávajících bankovek po osvobození Československa. Jak státovky, tak kolky byly následně až do konce války uskladněny poblíž anglického Bristolu.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2015.

Novinky v nabídce

NEAKTIVNÍ COOKIES