Heraldika na mincích a medailích (5)
Pro čest a slávu rodu
16. století bývá někdy s nadsázkou vykládáno jako zlatá doba české, moravské a slezské šlechty. Panovníci z rodu Habsburků (zejména ten první z nich) se snažili prosadit absolutistický model vlády. Domácí šlechta Českého království si však svůj díl moci vzít nedala. Její sebevědomí nám dodnes připomínají erby na rodových ražbách.
Na chodbě znojemského hradu, kde byl slyšet těžký dech umírajícího císaře Zikmunda, se radila skupinka jeho dvořanů. Mluvili o jednom z jejich privilegovaného kroužku, kter ý pochopitelně právě nebyl přítomen: „Ten Kašpar Šlik přece musí padnout, až císař zemře. Vždyť jenom Zikmundova vůle udělala z chebského měšťana hraběte a říšského kancléře. Ostatně některá privilegia psaná v jeho prospěch císař vůbec neviděl.“ „Nevím, nevím,“ zapochyboval jiný z intrikánů, „Šlik je příliš obratný, má peníze, konexe a moc. Vždyť mu už patří panství v Itálii, Horních Uhrách, v Čechách i v Říši. Mám strach, že se Šliků už nezbavíme.“
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2015.
ZE SVĚTA KOVOVÝCH ZNÁMEK (48)
Početní peníze II. – Importované
Početní peníze se v Čechách razily již ve 14. století, ale jejich produkce byla marginální a nestačila potřebám. Četné nálezy na území ČR dokládají jejich mohutný import.
Nakolik se u nás užívaly početní peníze z Francie a z rakouských zemí, které se ojediněle objevují v nálezech, není prozatím zřejmé. Mohly to být ražby typu koruna – květinový kříž s opisem AVE MARIA GRACIA PLENA na líci a literami A-V-E-G kolem čtyřpásu na rubu (obr. 1), které jsou přidělovány do doby vlády Karla VI. (1380–1422) (Mitchiner 1988, 179–182). Zajímavostí je v tomto ohledu nález staršího francouzského žetonu Filipa VI. z Valois (1328–1350) typu trůnící panovník – květinový kříž (obr. 2) jako součást depotu míšeňských grošů odkrytého v roce 1888 v okrese Žďár nad Sázavou (Němeček 1968, 250). Patrně se u nás užívaly také nejstarší tyrolské početní peníze z doby vlády arcivévody Zikmunda 1439–1490 (Radoměrský 1950, 176–177, č. 7) (obr. 3). Později v Čechách převládl dovoz z Norimberku, kde se od poloviny 15. století počal vzmáhat cech klempířů a výrobců početních penízů. Příslušník cechu, který se zabýval výrobou početních peněz, se nazýval Rechenpfennigschläger či Rechenpfennigmacher, čili doslova razič či v ýrobce početních penízů.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2019.
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
