Kalendárium 2017 stříbro.

200. VÝROČÍ ZALOŽENÍ NÁRODNÍHO MUZEA
Pamětní mince 200 Kč 2018 II

Druhou pamětní stříbrnou mincí nominální hodnoty 200 Kč roku 2018 je mince ke 200. výročí založení Národního muzea, kterou vydala Česká národní banka 5. září 2018 na základě vyhlášky č. 146/2018 Sb. Netradičně nebyl emisní den stanoven na dobu předcházející samotnému výročí, které v tomto případě připadá na 15. dubna 2018, ale na přání Národního muzea až na dobu předcházející částečnému zpřístupnění Historické budovy po její rekonstrukci, které se uskutečnilo 28. října 2018.

Národní muzeum je nejvýznamnější česká muzejní instituce s největším sbírkovým fondem, ale také významná vědecko-výzkumná instituce v oborech několika přírodních a společenských věd. Za založení Národního muzea je považován 15. duben 1818, kdy bylo zveřejněno provolání „Vlasteneckým přátelům věd“ na slavnostním shromáždění představitelů tzv. zemskovlastenecké šlechty v sídle Zemského úřadu v Praze

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 6/2018.

Žichlický nález Nový rozbor pražských grošů Karla IV.
V Žichlicích1 – již zaniklé osadě která se nacházela východně od Teplic, byla na jaře roku 1950 objevena při srovnávání dvora u domu čp. 9 hliněná nádobka s pražskými groši ze 14. století.

Zásluhou pana J. Pěčka dlouholetého předsedy pobočky Numismatické společnosti čsl. v Teplicích se podařilo zachytit celkem 285 celých a 5 zlomků mincí Jana Lucemburského, Karla IV. a Václava IV., které byly předány ke zpracování do numismatického oddělení Národního muzea v Praze2. Z nádobky byl zachráněn pouze jediný střep o velikosti 37 x 30 mm, který pochází patrně z místa největší baňatosti (břicha).

Žichlický grošový nález byl zpracován a publikován Pavlem Radoměrským3. Jeho práci ztěžovala hlavně špatná čitelnost pražských grošů pro tento úsek českého mincovnictví typická, s „nedbalou“ mělkou ražbou nebo ražbou na nerovných střížcích, což pravděpodobně urychlilo i proces jejich otěru oběhem. Samostatné chronologie Janových, Karlových ani Václavových grošů v době rozboru tohoto nálezu ještě nebyly známy a proto nálezové mince P. Radoměrský určoval podle základního díla Josefa Smolíka4. Jednotlivé typy pražských grošů žichlického nálezu ale také porovnal s groši objevenými v depotu podobného charakteru, z Kamenu u Tábora5. Těžištěm žichlického nálezu byly pražské groše Václava IV. (1378-1419). Hlavně z nepřítomnosti Václavových grošů se značkou „čtyřlistý kvítek“, která byla zastoupena několika kusy v nálezu z Kamene a dalších aspektů usoudil na uložení žichlického pokladu do země ještě za života Václava IV. Bylo by jistě přínosné zabývat se také novým rozborem Václavových grošů, který nám v současnosti umožňuje chronologie Jiřího Hány6.

Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 2/2011

DALŠÍ ČLÁNKY VÍCE O ČASOPISU