Jak se dělá mincovna (12) Výroba oběžné mince nejnižších nominálů
Své vzpomínání musím opět posunout hodně zpátky do let středoškolských studií.
Zde se v mé hlavě poprvé objevila myšlenka podívat se do Ameriky.
Navštívit New York a spatřit mrakodrapy a dotknout se Sochy svobody, symbolu svobodného světa. Byl to sen tak neskutečný, že se s postupující normalizací po roce 1969, zcela rozplynul a já jsem na něj úplně zapomněl. Spousta lidí tvrdí, že se jim po čase některé sny zdají znova a nechápou, jak je to možné. Mně se podobná situace rovněž přihodila. Nebylo to však uprostřed blaženého spánku, ale při plném vědomí a pracovním nasazení, během léta 1993.
Veškeré záležitosti kolem haléřových mincí bylo nutné řešit již s přípravou vzniku mincovny v průběhu roku 1992 a v roce1993 byly prakticky vyřešeny. Stačilo k tomu navštěvovat sousední státy – Německo a Rakousko, kde znalost němčiny plně postačuje. Naprosto jiná situace byla u mincí třech nejnižších korunových nominálů. Ty ČNB nechala vyrábět pro měnovou odluku za Atlantickým oceánem v Kanadě. Teritorium pro mě naprosto neznámé.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 1/2014.
Královská zkušenost Portrétování královny Alžběty II.
V seznamu litých a ražených medailí, které jsem vytvořil, je hodně korunovaných
hlav.
Bez výjimky šlo vždy o historické postavy související s českými dějinami. Jejich
řada začíná prvními přemyslovskými králi, pokračuje Lucemburky a králem Jiřím
z Poděbrad, až třeba k císaři Rudolfu II. Ode všech jsem měl potřebný historický
odstup, který takové práci prospívá. Jiná situace nastává, když medailérovým
tématem není historický král nebo císař, ale současný panovník. Mám s takovým
úkolem čerstvou zkušenost a jí se týkají následující osobní poznámky.
V závěru loňského roku mi dala Česká mincovna pří ležitost vytvořit portrét britské královny Alžběty II. Jednalo se o jednu ze čtyř zlatých investičních mincí a tahle
měla mít hodnotu 250 novozélandských dolarů. Víc než materiál a nominál mě samozřejmě zajímal scénář a technické parametry, zejména průměr. Ten byl úctyhodný – 65 mm – a ve volbě motivů jsem měl velmi vítanou volnost. Podmínkou byl portrét královny na averzu a motiv vztahující se k osobnosti Jana Amose Komenského na reverzu, samozřejmě s příslušnými texty. Projekt čtveřice mincí měl představit několik v ýznamných osobností našich dějin, jejichž formát není jen domácí, ale také evropský, případně světový. Můj dialog s mincovnou, vedoucí nakonec ke shodě nad finální dvojicí návrhů averzu a reverzu, probíhal prostřednictvím zasílání skenovaných kreseb, jejich obměn a variant. Kreseb bylo hodně a zůstaly mi jako doklad této rozhodující fáze práce.
Celý článek naleznete v časopise Mince a bankovky č. 3/2012
DALŠÍ ČLÁNKY
VÍCE O ČASOPISU
