Pavel Josef Šafařík, Petr Vok, Josef Bican. To jsou náměty, které zvítězily v soutěžích ČNB a podle kterých poté vznikly pamětní mince. Dá se z toho usuzovat, že právě k portrétům máte blízko?
Portrét považuji za vrchol reliéfní tvorby. Portrétní nebo figurální kompozice je pro mě vždy zajímavá a pěkná práce. Rád bych připomněl, že u Petra Voka se jednalo o autorskou spolupráci s Jaroslavem Bejvlem, který vytvořil lícní stranu s vyobrazením kláštera ve Vyšším Brodě.

Ze stejného soudku jsou i ražby Karel Kramář, Louis de Funes, Karel Valdauf nebo Kamil Lhoták, které jste navrhoval pro Pražskou mincovnu.
Ano, a protože v současnosti převažují proofové medaile, snažil jsem se i v těchto námětech nějakým chytrým způsobem co nejlépe využít možnosti proofu. Myslím, že dobře se to povedlo například u Karla Kramáře, kde je do matného pozadí vložena mapa první Československé republiky ve vysokém lesku - proofu. Na ní pak krásně svítí matné písmo. Ke každému tématu vždycky dělám tak deset, patnáct i dvacet skic a z nich pak vybírám dvě až tři na výběr pro budoucího zákazníka. Ze skic se vždycky snažím vybrat tu, která danou osobnost nejlépe charakterizuje.

Ve vašem portfoliu se často objevuje sportovní tématika. Fandíte sportu?
Samozřejmě, na prvním místě je pro mě český hokej a fotbal. Ostatně mám za sebou řadu realizací pro Český svaz ledního hokeje a Českomoravský fotbalový svaz. Pak, jako asi každý, sleduji olympijské hry a ty nejvýznamnější sportovní události. K nim pochopitelně patří zimní sporty, tady na severu tak oblíbené. Když se například v roce dva tisíce devět v Liberci konalo mistrovství světa v klasických lyžařských disciplínách, nemohl jsem chybět.

A vy sám aktivně sportujete?
Mám rád například plavání a lyžování. Bohužel poslední dva roky, kdy byla zima slabší, už to nebylo tak žhavé. Pokud jsou ale dobré podmínky, rád na hory vyrazím.